Vílí sen

Malá víla splétá síť
Chce slunce v nebi ulovit.

„Modré šaty si ušiju,
Lehkostí a světlem se oděju.“

„Mřenko pošetilá,“
směje se vodník na břehu

„v mé lásce ses už dávno utopila,

stačí jen to pochopit.

To moje oko září ti na cestu

ve dne, v noci, žlutý kotouč

ochraňuje moji nevěstu.

Až pohledy skrz vodní hladinu protnou se

a stříbrná nitka spojí naše srdce,

zlaté teplo nás obejme

nebude nikoho,

koho naše láska nedojme.

24 x 32 cm
alkohol ink