Králík
Chtěla jsem kreslit medvěda
vyšel z toho králík.
Co s tím teď nadělám?
Nic! Prodám ho za pěknej balík.
Chtěla jsem kreslit medvěda
vyšel z toho králík.
Co s tím teď nadělám?
Nic! Prodám ho za pěknej balík.
Ona a On
– se potkali
– se k sobě dostali
– se k sobě hodí
… je to proto, že jsou ještě mladí?
Vlnami lehce proplout
pro nadhled si nad hladinu vyskočit
se sluncem a nebem se pozdravit
a zas do hlubin sebe se zanořit…
Kdyby…
černá a bílá se spojila,
dualita by zmizela.
Šeď ale není k žití,
maximálně k blití.
Zima svítí
je to fakt
ledové kvítí
padá ve vločkách na barák.
Utekla z Matějský
přišla si pro mě
splašená zelená lochneska.
Prý mi byla přidělena,
tak to táhnem spolu
v 360 stupních
nahoru a dolů.
Příšera zubí se jako divá
pestrá škála barev v jednu splývá.
Život je thriller
i groteksa
z řetězu urvaná lochneska.
Když: vysedíš si v zenu klid,
– pochopíš smysl života
– můžeš to všechno zahodit,
pak:
-jsi sám v sobě
– a nic už nemá sílu to proměnit.
Světla zhasla
lampa ještě svítí
pes se venčí
spadlo listí.
Poučení denní?
Žádné z toho není!
Že prý jsem slunko, říkají,
snad mě jen letmo poznali?
V ústrety Slunci
uvnitř stín,
jsem sama v sobě
pocestným.