Jak sfinga pískem zavátá
Je ta žena,
co si na ní už nikdo nevzpomene.
Někde právě sní svůj věčný sen.
Až jednou jí horký vítr zazpívá písničku o životě
a písek z tváře jí odfoukne,
ona prozře a řekne:
je mi tu tak dobře…
kresba uhlem
Trochu jsem se přejedl
nevím, co řekne tělo?
Nohy mne skoro neunesou,
tak aby aspoň odletělo.
Vidíš ty oči?
Okolí se v nich odráží.
I ty jsi teď součástí jejího světa
ona chce ti něco říct –
– a tebe to leká?
kresba uhlem
Vypouštíš je k nebi
když máš všeho dost.
Tak si hraj –
vždyť jsou pro radost.
Chtěla jsem kreslit medvěda
vyšel z toho králík.
Co s tím teď nadělám?
Nic! Prodám ho za pěknej balík.
Nejen ty máš duši
nejen ty jsi živá bytost.
Podívej se líp
– všude je život.
digitální grafika
Ona a On
– se potkali
– se k sobě dostali
– se k sobě hodí
… je to proto, že jsou ještě mladí?
Vrtule se točí – razí novou cestu
tam, kde žádná nebyla.
Vzniká nové místo.
Na co?
Na něco dobrého – to už je jisto.
digitální grafika
Zima svítí
je to fakt
ledové kvítí
padá ve vločkách na barák.